 |
První
podolanská kaple - 29. zastavení
foto: RNDr. Aleš Střecha
|
 |
Z knihy
J. Tannera - Svatá cesta, 1692
foto: Eva Očenášková
|
 |
Druhá
podolanská kaple - 30. zastavení
foto: RNDr. Aleš Střecha
|
 |
Z knihy
J. Tannera - Svatá cesta, 1692
foto: Eva Očenášková
|
|
Výklenkové
kapličky
při staré cestě z Prahy do Staré Boleslavi
Svatou cestou je již od nepaměti označována cesta vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi, do chrámu Panny Marie, kde je uloženo Palladium země české. Vždy to bylo místo uctívané především katolíky, neboť s kultem palladia je svázána řada světců, mezi nimiž zaujímá první místo sv. Václav. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. Díky tomu, že toto místo bylo svázáno s českými dějinami navštěvovali jej i věřící jiných vyznání.
I když se do Staré Boleslavi putovalo odedávna, celonárodní záležitostí se procesí stala až díky jezuitům. Tento stav téměř nepřetržitých poutí trval až do konce 18. století. Další vzepětí poutí, které ovšem už nikdy nedosáhlo oné barokní velikosti, se pojilo až s druhou polovinou 19. století a vyvrcholilo v předvečer druhé světové války.
Ve druhé polovině 17. století, kdy se poutě konaly nejen na všechny mariánské svátky, ale i u příležitosti svátků ostatních světců spojených s Palladiem, bylo rozhodnuto ozdobit svatou cestu čtyřiceti čtyřmi kapličkami - zastaveními.
Kapličky se začaly stavět v r. 1674 - jejich počet 44 je určen počtem mariánských invokací loretánské litanie. Vzdálenost mezi nimi se pohybuje v rozmezí od 400 do 600 metrů. Průměrná vzdálenost je v podstatě okolo délky 500 metrů, což přibližně odpovídá délce Karlova
mostu.
Výzdoba kapliček byla velmi bohatá. Horní část představovala 44 zázračných mariánských obrazů uctívaných v Čechách a dolní 44 obrazů svatováclavského cyklu. Krom toho zdobily kaple erby a vysvětlující nápisy v latině. Dnes z této kdysi honosné výzdoby, snad od malíře z okruhu Jana Jiřího Heinsche, nezbylo téměř nic. Zachovalo se pouhých 29 kaplí, někde v polích, jinde u silnice. Byly opravovány v r. 1929, kdy byly natřeny na bílo a po druhé r. 1994.
V Podolance jsou tyto kapličky celkem dvě, směrem od Prahy ke Staré Boleslavi odpovídají 29. zastavení a 30. zastavení.
Kaple 29. zastavení (poř. č. evid. listu nemovité kulturní památky 2136) - nesla původně erb se jménem Volfganga Maxmiliána svobod. pána z Lamingenu, jejího donátora. Byla zasvěcena invokací "Dome Zlatý" Panně Marii uctívané v kostele sv. Kříže na Starém Městě pražském. Ve svatováclavské části byla vyobrazena scéna z boleslavských hodů, při nichž sv. Václav prý pronesl přípitek ke cti sv. Michaela Archanděla.
Odpovídající text: "Vesel se královno svatokřížská!Dome zlatý a hodný příbytku svatého Ducha Panno Maria, kterouž pobožní křesťané v převzácném obrazu v kostele svatého Kříže, na Starém Městě Pražském ne bez dosažení mnohých duchovních i tělesných dobrodiní nábožně ctí: skrze tu srdečnou bolest kterous měla, když Longin bok tvého milého Syny přeostrým kopím, až do srdce probodl, tak že z něho vytekly poslední krůpěje krve a vody: prosím Tebe, vypros mi ti milost, ať mé srdce vždycky jest zavřeno ďáblu, a otevřeno svatému Duchu, a láska boží ať v něm přebývá, jako v svém domě. Čehož k vyžádání, a k Tvé cti říkám: Zdrávas Maria.S. Václave, jenž při své poslední večeři, po napomenutí svých věrných k pravému křesťanskému náboženství, každému jsi podal koflíček vína, ke cti svatého Michala Archanděla, probošta rajského, jenž měl Tvou duši hned na úsvitě do nebe uvésti: prosíme Tebe, vyžádej nám tu milost od Pána Boha, aby tentýž svatý Michal Archanděl v hodinu smrti naší přijal naše duše pod svou ochranu, a uvedl je do nebeského království. Amen."
30. zastavení (poř. č. 2139) - atypická kaple s představenou čtyřbokou menzou. Byla zasvěcena invokací "Archo Úmluvy" Panně Marii uctívané v kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském. Ve svatováclavské části měla za obraz scénu zavraždění sv. Václava. Tato kaplička byla vystavěna péčí předsedy apelačního soudu, říšského hraběte Františka Vchynského.
|
®
1998-200