Poprvé byla tvrz ve Cvrčovicích zřejmě zmíněna při prodeji cvrčovického statku Mikulášovi Bryknarovi z Brukštejna v roce 1586, podruhé v r. 1658, kdy se o cvrčovický statek dělily sestry Kateřina Naglerová a Františka Hadová, rozené Trentinovy.

Jejich matka Anna Marie Trentinová, rozená Beníková z Petrsdorfu, rozdělila majetek na dva stejné díly a uložila k zemským deskám dílčí cedule s podrobnými popisy jednotlivých dílů. V nich je tvrz nejen uvedena, ale vyjmenovány i její části: "síň, velká světnice, při ní kancelářská komora, pokojíček a klenutá komora, komora naproti velké světnici, dvě komory nad síní, dále komora vně na dvoře vedle světnice stojící došky krytá, malý dvoreček a na něm kuchyň, a dva sklepy, jeden klenutý, druhý toliko v zemi vykopaný, oba ve zbořeništi." Poslední údaj napovídá, že tvrz snad byla původně větší a v této době (r. 1657) už jen zčásti obyvatelná.

Cvrčovická tvrz je uváděna při prodejích statku v l. 1666 (rytíři Maxmiliánu Rudolfu Rašínovi z Rýznburka) a 1671 (svobodnému pánovi Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode), v r. 1682 (Anně Barboře z Walmerodu) už ne. Zřejmě již nebyla vůbec obývána a zpustla. Do současnosti se z ní nezachovalo nic, nevíme ani kde stála.

Původně byla tvrz ve Cvrčovicích součástí dvora (dnešní čp. 2), který zapsal r. 1437 císař Zikmund Vaňkovi a Jankovi z Odic. Poplužní dvůr ve Cvrčovicích se připomíná i ve všech následujících kupních smlouvách na statek Cvrčovice. Dvůr je uveden i v josefském katastru k roku 1786. O rok později, v květnu, vyhořel. Podle stabilního katastru byl znovu postaven. Při tom zřejmě stará nevyhovující budova tvrze beze stopy zanikla.

Součástí panského dvora byl mlýn (dnešní čp. 1) připomínaný v "krátkém šacuňku" již k roku 1586, který byl pořízen při prodeji cvrčovického statku císaři Rudolfovi II.
"Mlejn při samém dvoře se dvěma koly moučnými a třetím stupním, na němž i pokojík k bydlení vystavěný jest." Mlýn se objevuje i ve všech následujících kupních smlouvách.

Dvůr (včetně mlýna apod.) patřil Černínům až do roku 1921, kdy byli po částečném odškodnění zbaveni veškerého majetku. Panství bylo rozparcelováno a utvořeny zbytkové statky. Tímto způsobem vznikl i zbytkový statek ve Cvrčovicích.Část tohoto statku měl mezi válkami propachtovánu Emil Feitis a část připadla Spol-kovému rolnickému cukrovaru ve Vinoři. Po druhé světové válce nebyl cvrčovický statek, tj část před válkou patřící p. Feitisovi, rozparcelován, ale byl připojen k zemědělskému družstvu v Jenštejně.